Leden
V lednu se mohou zájemci seznámit z obyčejem, zvaným "ptači kwas" či německy "Vogelhochzeit" ("ptačí svatba"). Tento měsíc má 31 dní a led je tak umrzlý a tvrdý jako roh. Proto jej hornolužičtí Srbové nazývají wulki róžk (velký roh). Pro Lužické Srby z Dolní Lužice je to měsíc uprostřed zimy - wezymski.
Ptači kwas - Ptačí svatba
V Horní Lužici je zvykem, že děti
staví ráno 25. ledna za okno nebo přede dveře talíř, aby jim
na něj ptáci, slavící tohoto dne "ptačí svatbu", položili
různé sladkosti. Říká se, že ptáčci děkují těmito drobnými
dárky dětem za to, že jim během zimních měsíců sypaly krmení.
Kořeny této zvyklosti nejsou podnes jednoznačně objasněny.
Oblíbenost obyčeje vedla k tomu, že vznikla řada jeho nových forem - především ve školách a školkách. Na řadě míst v Lužici tak dnes pořádají zejména školky "svatební" průvody vesnicí, přičemž v jejich čele kráčejí "sroka a hawron" (straka a havran). Zvláště atraktivní je, jsou-li "ženich", "nevěsta" a ostatní "svatebčané" oblečeni ve zmenšených replikách svatebního kroje příslušné oblasti. Těmto průvodům je možno se obdivovat především v regionu katolických Lužických Srbů; zčásti ale i v některých lokalitách Dolní Lužice, Slepjanska a Wojerecka.
"Ptačí svatba" v lužickosrbské školce ve Chrósčicích
Již od začátku měsíce se spolu s dětmi připravujeme na tento svátek. Vyberou se nevěsta a ženich, kteří poté o dni "ptačí svatby" kráčejí v čele tradičního svatebního průvodu spolu s "braškou". Tato funkce je zvláštností našeho regionu. Jedná se o svatebního ceremoniáře a tak tedy "bmška" patří i k "ptačí svatbě".
Co by však byl takový svátek bez svátečního oblečení? Proto si především dívky oblékají u příležitosti "ptačí svatby" lužickosrbský katolický kroj. Den konání slavnosti, 25 leden, začíná pro naše děti dříve než jindy, protože ustrojení do svátečního kroje trvá zhruba půldruhé hodiny. Veškerá námaha a nutnost sedět v klidu je však zapomenuta, když se při východu slunce svatební průvod představí obyvatelům vsi.
Naším programem se snažíme potěšit žáky a učitele základní školy ve Chrósćicích a také obyvatele pečovatelského domu sv. Jana ve Smječkecích (Schmeckwitz).
Angela Młynkowa, Chrósćicy (Crostwitz)
Tradice představení "ptačí svatby" pro dospělé
Od založení budyšínského spolku "Nadźija" (Naděje) v roce 1920 slaví i dospělí každoročně"ptačí svatbu". Zpočátku se při této příležitosti hrála divadelní představení či byly pořádány koncerty. V roce 1937 však bylo zakázáno veřejné používání lužické srbštiny a brzy poté i konání jakýchkoliv lužickosrbských kulturních aktivit.
Po druhé světové válce vytvářely programy k příležitosti "ptačí svatby" lužickosrbské skupiny lidové kultury. Později převzal pořádání těchto akcív roce 1952 založený Lužickosrbský národní soubor písní a tanců. Ten kromě zhruba deseti vystoupení pro dospělé představuje každoročně i okolo třiceti představení zvláštního programu pro děti.
Také ve výkladních skříních pekařství je patrné, že dvojjazyčná Lužice slaví "ptačí svatbu". Vedle tradičních známých ptáčků z těsta, zvaných "sroky", jsou o tomto zvláštním dni nabízeni i sněhoví ptáčci a ptačí hnízda, stejně jako speciální pamlsky.
Jak se zhotovuje "sroka" (straka)?
Použije se kvasnicové těsto jako na pečivo, skládající se z mouky, mléka, tuku, cukru, droždí a trocha soli, a dále aromatická ochucovadla, jako vanilka, citron či mandle. Po vykynutíse hmota uhněte a vytvaruje oběma rukama do konické protáhlé hadovité formy a poté se zauzluje. Uzel představuje hlavu a trup, zbytek tvoří ocas. Ten se může odborně dotvořit podélnými řezy. Nakonec se ptáčkovi přidají očička ze dvou rozinek. Nyní je třeba počkat, než se "sroka" zhruba 20 minut při 220 °C dopeče. Pro vylepšení chuti dostanou ptáčci po vychlazení ještě cukrovou polevu nebo jsou potřeni rozpuštěným máslem a posypáni práškovým cukrem.
pekárna Scholze, Róžant (Rosenthal)
