Nowolětka - Novoroční pečivo

Nejmystičtějším obdobím ročního zvykoslovného cyklu byla doba mezi Vánoci a svátkem Tri králů. Na prahu nového roku se příroda zdála být plná tajemství. Za pomoci určitých praktik, věšteb a znamení se lidé pokoušeli dozvědět se něco o vlastní budoucnosti a ochránit svůj domov i dobytek v příštím roce před nemocemi.

Leopold Haupt a Jan Arnošt Smoler k tomu ve své knize "Lidové písně horno- a dolnolužických Srbů" z roku 1841 uvádějí: "V předvečer před Novým rokem a svátkem svatých Tří králů, někdy i o těchto svátcích samotných, pečou někteří všelijaké figurky z těsta v podobě krav, ovcí, prasat, husí atd. Figurky, pečené na nový rok, se nazývají "novoročky" (lužickosrbsky: nowe ljetka), zatímco těm, vytvářeným na Tři krále, se říká "trojčata" (tsjódraki). Děti dávají tyto výtvory jako dar svým kmotrům a kmotrám, od kterých jsou na oplátku také obdarovány. Část figur je dána také dobytku, aby dobře prospíval." V současnosti se zmíněné figurky vytvářejí rovněž ze slaného těsta.

Mnohým dnes již není původ a smysl novoročního pečiva, zvaného též "obrázkové", znám. Přesto však tento půvabný zvyk stále žije. Děti i dospělí ztvárňují nejrůznější figurky a obdarovávají jimi přátele či příbuzné na znamení přání všeho nejlepšího v nadcházejícím novém roce.