Rejtowanje wo kołac - Jízdy o koláč

Zvyklostí zcela jiného rázu jsou jízdy o koláč. Ty se ve své tradiční formě zachovaly již jen ve vsi Nowa Niwa (Neu Zauche) na severním okraji mokřinaté spleti říčních ramen Sprévy, zvané Błota (Spreewald). Až do poloviny 19 století byl tento zvyk prováděn na letnice. Současně byl i součástí svatebního obřadu; svatební hosté (svobodní mládenci) se na koních snažili získat pro sebe cenu - velký koláč či štolu. Dnes jsou jízdy o koláč součástí žňových obyčejů, prováděných v srpnu. Na zahájení proběhne mše pro vesnickou mládež, i když mnozí již nejsou členy církve. Děvčata jsou oblečena do mešního kroje, který v souvislosti s dřívějším svatebním ceremoniálem vychází z kroje družky a k němuž vedle stuhou ozdobené sukně a vyšívaného šátku na ramena patří i hedvábná zástěra. Dříve než se odpoledne započnou vlastní jízdy o koláč na závodišti, prezentují se ceny: pro chlapce stejně jako pro dívky vždy tři koláče (štoly) různé velikosti, ozdobené květinami a snílkami chřestu. Chlapci, závodící na dráze na neosedlaných koních o to, kdo je nejrychlejší jezdec, jsou oblečeni do bílých lněných kalhot a košil. Dívky si vymění své hedvábné zástěry za bílé krajkové skládané a soutěží o tři nejlepší v "bití do hrnce". Při této hře se musí hrnec, ležící na zemi dnem vzhůru, zasáhnout cepem. Vždy tři a tři nejúspěšnější chlapci a dívky jsou pak odměněni kýženým koláčem. Poslední ze závodících dostane jako cenu útěchy pytlík tabáku. Také tento obyčej se zakončí taneční zábavou.