Dolnolužickosrbské lidové zvyky a tradice
    
 

 

Majski bom - Májka

Májka a májové větévky ztělesňují ducha růstu, přinášejícího do vsi a jednotlivých domácností plodnost a zdraví.

1 květen byl ve zvykoslovném kalendáři řady národů důležitým přelomovým momentem v průběhu roku; o tomto datu se započínalo šestiměsíční letní období. V mnoha zemích se setkáme s obyčejem vyzdobit při slavnostních příležitostech dům, dvůr i jiné prostory zelení. Svěží zelený strom byl mimořádně významným symbolem regenerace sil. Haluze odlámané z májky si lidé brali domů, neboť ty údajně přinášely štěstí a byly považovány za symbol životní prosperity obyvatel určité domácnosti či celého domu. Velká, uprostřed vsi stojící májka pak byla symbolickým životním stromem celé vesnické pospolitosti; proto také byla přísně střežena. Mnohé z těchto představ, ve které lidé dříve věřili, jsou dnes již překonané, ale ve vědomí lidí stále přetrvávají. Ve východní části Dolní Lužice se až do 40. let májka stavěla teprve o letnicích (Svatodušních svátcích) a kácela na svátek sv. Jana. Peň májky byl vydražen a poté "propit".

V nacistické době se májka nesměla vztyčit na letnice, ale musela být postavena k 1 máji. Po druhé světové válce už pak tento termín zůstal v mnoha obcích Dolní Lužice zachován. Dnes tak staví vesnická mládež májku v centru obce místy již v předvečer 1 máje; přitom je dodržován malý ceremoniál. Na vrcholek vrostlého, oloupaného kmene se upevní zelená břízka a jeden či dva věnce s barevnými stuhami. Kmen je často okrášlen ještě jednou, zelenou girlandou, která jej ovíjí. První noc musí být májka vesnickými chlapci přísně střežena, neboť tehdy je symbolem zdraví a prosperity celé vsi. Hoši z jiných vesnic usilují o to, májku podříznout či dokonce ukrást. Pokud se jim to podaří, znamená to pro postiženou vesnici pohanu a v příštích sedmi letech se zde májka nesmí stavět. V některých vesnicích však vztyčují májku slavnostně za účasti celé komunity teprve ráno 1 máje. Na rozdíl od Horní Lužice, kdy se o některé květnové neděli tradičně koná kácení májky ve formě vesnické slavnosti, stojí v Dolní Lužici májka často až do dne sv. Jana, kdy je skácena a vydražena.