Ptaškowa swajźba - Ptačí svatba (25 leden)

Tento zvyk, pocházející z předkřesťanské doby, je založen na mystických představách našich předků. Aby byla zajištěna přízeň a náklonnost přírodních božstev a démonů, byly duchům předků přinášeny obětiny v podobě pokrmů. Se slábnoucí vírou v moc démonů se tyto oběti předkům přeměnily v dárky dětem. "Ptačí svatba", slavená dnes 25 ledna, je tak spjata s pozoro­váním světa zvířat a rostlin. V této době začínají již některé druhy ptáků hnízdit a snášet vajíčka. Po dlouhé, kruté zimě očekávají lidé toužebně probouzející se jaro a jeho zeleň. Obyčej "ptačí svatba" zřejmě pochází z Horní Lužice, kde je stále udržován v mnoha rodinách. Děti krmí v zimě ptáčky a za odměnu se smějí účastnit na jejich svatbě. Staví prázdné talíře nebo misky do otevřeného okna a dostávají od ptáčků sladkosti a pečivo. Tento zvyk byl v Dolní Lužici úplně neznámý; teprve v novější době byl jako dětská slavnost zaveden do škol a školek. Straka (dolnolužickosrbsky "sroka") a havran ("wron") jsou nevěsta a ženich. Pár je slavnostně oblečen, většinou do slavnostního dolnolužickosrbského kroje. Ostatní děti jsou oblečeny jako různí ptáci a zasedají spolu s ženichem a nevěstou ke svatebnímu stolu. Součástí svátku je malý program, ve kterém děti recitují, zpívají lužickosrbské písničky a tancují. "Ptačí svatba" však již pevně zakořenila i ve světě dospělých.

Od konce 19 století začaly lužickosrbské spolky pořádat společenské večírky s motivy "ptačí svatby". Po druhé světové válce se na tradici těchto slavností navázalo a později byly dnešním Lužickosrbským lidovým souborem písní a tanců povýšeny na uměleckou úroveň. S pestrými estrádními programy (zvlášť pro dospělé a pro děti) na motivy "ptačí svatby" projíždí soubor každoročně celou Lužici.