Lužičtí Srbové v okrese Wojerecy / Hoyerswerda

Okres Wojerecy/Hoyerswerda může sloužit jako názorný příklad toho, jak lidská činnost může v krátké době - v časovém rozmezí jednoho života - změnit charakter krajiny. Tam, kde se ještě před 80 lety rozprostíraly nekonečné borové lesy, mezi nimiž bylo ukryto množství rybníků, vyhloubil člověk za pomoci mohutných rypadel rozsáhlé povrchové doly, aby zde dobýval hnědé uhlí. V místech, kde dříve bydlívali ve svých nízkých chaloupkách krytých došky lužickosrbští rolníci a od časného rána do pozdního večera pracovali na polích, aby získali z písčité půdy skrovnou úrodu, rachotí dnes pásy obrovských strojů a zaznívá houkání elektrických lokomotiv, které odvážejí dlouhé vlaky vytěženého uhlí do briketáren. Tam, kde jsou již zásoby uhlí vytěženy, táhnou se vysoké hromady skrývky, na nichž se opět zelená podrost mladých borovic a břízek. Leckde však ještě zejí hluboké prázdné jámy, které se pozvolna plní vodou. Těžba hnědého uhlí během existence NDR zanechala po sobě v těchto oblastech skutečnou pustinu.

V souvislosti s jednostranným zaměřením na těžbu hnědého uhlí, výrobu briket a mnoho dalších k tomu účelu zřízených provozů se změnila také struktura obyvatelstva. Lužickosrbští zemědělci prodali většinou své pozemky uhelným společnostem a zčásti se přestěhovali do jiných končin. Mnozí z nich se však stali dělníky v hnědouhelných dolech a v briketárnách. Přes značné úsilí ztratila lužickosrbská řeč v těchto moderních průmyslových objektech postavení dorozumívacího prostředku při výrobním procesu. Výstavba hnědouhelného kombinátu "Čorna pumpa" (Schwarze Pumpe) s téměř 16 000 zaměstnanci a vybudování tzv. "socialistického sídliště" ve Wojerecích změnily natrvalo složení obyvatelstva, neboť se tam přistěhovali pracovníci ze všech částí tehdejší NDR.

Územní jádro dnešního okresu Wojerecy/Hoyerswerda bylo ještě na začátku 20. století téměř výhradně osídleno lužickosrbským obyvatelstvem. Město Wojerecy hrálo v dějinách Lužických Srbů významnou roli. Připomeňme alespoň působení evangelického duchovního a vynikajícího básníka Handrije Zejlera v nedalekém městečku Łaz/Lohsa, jehož prostonárodní písně a básně si získaly mezi lidem značnou oblibu, probouzely a posilovaly národní cítění. Z wojereckého regionu pocházejí také dva lužickosrbští spisovatelé a učitelé, Křesćan Kulman (1805 - 1869) a Jan Bogumił Nytška (1825 - 1904), a rovněž i Jan Arnošt Smoler, významný vědec, publicista a nakladatel.

7. října 1846 se konal ve Wojerecích v pořadí třetí a 8. října 1851 již desátý svátek lužickosrbských písní pod vedením hudebního skladatele K. A. Kocora.

1. února 1885 byl ve Wojerecích založen svaz lužickosrbských rolníků a 13.října 1912 byla v témže městě ustavena "Domowina", dodnes existující lužickosrbská národní organizace. Vzhledem k důležitému postavení tohoto města v novodobých dějinách Lužických Srb ů bylo v roce 1956 rozhodnuto, že zde bude sídlo ústředních lužickosrbských institucí, Lužickosrbského lidového divadla, Státního souboru pro lužickosrbskou lidovou kulturu a mnoha dalších. To mělo zabránit zániku lužickosrbské řeči a kultury v tomto průmyslovém regionu. Nakonec však byly tyto instituce zřízeny v Budyšíně, protože toto historické město bývalo odedávna metropolí celé Horní Lužice.

Přesto však bylo vykonáno ve Wojerecích nemálo pozitivního pro zdravou spolupráci lužickosrbského a německého obyvatelstva. Svědčí o tom například dvojjazyčná střední škola, nesoucí jméno básníka Handrije Zejlera, výrobna a prodejna lidových krojů firmy Jatzwauk na Senftenberger Straße a stálá výstava lužickosrbské kultury v městském muzeu. Keramický pomník ve staré části Wojerec připomíná, že na onom místě (v budově, která již nestojí) byla založena Domowina.

Dnešní strukturální změny v naší oblasti se vyznačují postupným útlumem těžby uhlí a z toho vyplývajícím vysokým procentem nezaměstnanosti. Přesto se okresní orgány i městský úřad ve Wojerecích, společně s nově vzniklými spolky a organizacemi, snaží o uchování lužickosrbského jazyka a kultury a o další péči o ně.

Viditelnými výsledky tohoto úsilí jsou tradičně konané akce na území našeho okresu, jako je například průvod velikonočních jezdců v Kulově/Wittichenau, trh velikonočních kraslic v obci Hory - Nowa Łuka/Bergen - Neuwiese, vesnické slavnosti v obci Brětnja - Michałki/Bröthen - Michalken a dožínkové oslavy ve Wojerecích. Občané lužickosrbské i německé národnosti mají v našem okrese - přes všechny problémy a obtíže - zajištěnu nadějnou budoucnost.

Manfred Müller, předseda vlastivědné společnosti ve Wojerecích (muzejní spolek)

Další informace Vám poskytne:
Dům lidových krojů Johann Jatzwauk
Senftenberger Straße 19
02977 Wojerecy / Hoyerswerd
tel.: 03571 / 416550