Základní informace o "velikonočních jízdách"

V Lužici se můžeme setkat celkem s devíti procesími jezdců, mezi nimiž jsou převážně Lužičtí Srbové. Pouze v procesí farnosti Kulow/Wittichenau najdeme již od počátku našeho století také německy mluvící složku.

V obcích, jimiž muži projíždějí, zpívají písně zvěstující Kristovo zmrtvýchvstání. Mezi vesnicemi se pak během jízdy modlí růženec nebo litanii.

Na čele každého procesí je nesen kříž, kostelní korouhve a soška vzkříšeného Krista.

Jezdci jsou svátečně oblečeni a také koně jsou bohatě vyzdobeni. Typický je mimo jiné osobitý postroj a pestré stuhy zapletené do ohonu. Pokud je tato stuha černá, je znamením smutku v jezdcově rodině.

Dříve než se vydají na cestu do sousední farnosti, objedou velikonoční jezdci neboli "křižáci" (křižerjo) třikrát kostel a hřbitov ve své farní obci, kde se shromáždili. Především během této doby zvěstují Vzkříšení a modlí se za zemřelé. Ten, kdo se jízdy účastní poprvé, má na prsou připevněný myrtový věneček. K jubilejním jízdám se pak připínají stříbrné číslice "25", respektive "50".

V roce 1997 se procesí zúčastnilo celkem 1480 jezdců, rok předtím 1452.